V únoru jsme s žáky zkoušeli krátkou imaginaci na podpůrné téma – moje bezpečné místo. Nejprve žáci trénovali zklidnění a relaxační dech. Cílem bylo, aby se naladili sami na sebe. U toho procvičovali nejen zklidnění, ale také sebeovládání – seberegulaci a většině žáků se to dařilo. Poté jsme mohli přejít na samotnou imaginaci – Moje zimní nora. Žáky jsme postupně v představách prováděly jejich místem, zimní norou, která je klidná a bezpečná a mohou tam strávit klidně celou zimu. Žáky jsme vedly k tomu, aby zapojili všechny své smysly. Vnímali, jaké barvy ve své noře vidí, kolik je tam světla, zda cítí nějaké vůně, jestli mohou ochutnat nějaké jejich oblíbené jídlo, dotknout se všech předmětů, které kolem sebe mají a potřebují. To všechno zkoušeli za zvuku meditačního nástroje – kalimba.
Poté měli za úkol svoji zimní noru nakreslit. Žáky práce velmi bavila, dotkli se na chvíli sami sebe, zklidnili se, a to se odráží i v jejich tvůrčích kresbách.
Příklad z praxe:
Žák: „Je tam voda, trochu mi do nory zatejká, ale dal jsem tam kbelíky a deštník, abych ochránil to důležité…“
Psycholog: A ty máš nějakou oblast ve svém životě, kde ti teče do bot?
Žák: „Jo mám, ale nechci o tom mluvit…“
Psycholog: „To je v pořádku, jsem ráda, že ses aspoň takto podělil a přejeme ti, aby voda brzy opadla.“
Další příklady:
„Jsou tam různý patra, já jsem schovaná až tam dole….ale mám tam žebříky, abych mohla mezi patry přecházet.“
„Já jsem nakreslil divočáka a je tam ozubený kolo.“ A jak mu tam s tím kolem je? „To kolo má na ochranu…“
„Nakreslila jsem lišku a má tam i svoji kamarádku, aby jí tam nebylo smutno.“
„Je tam vodní tvor, mystické zvíře….tak jako splývá s tou vodou, není tolik vidět.“
„Nakreslil jsem kapra ve vodě, protože rád chodím na ryby.“
Přejeme všem, abychom na konci zimy našli ještě dostatek odpočinku a síly na to, abychom se mohli opět s chutí vrhnout do nového jara, do nového cyklu přírody.
Za ZŠ Klicperova: Mgr. Hana Jarošová, vyučující výtvarné výchovy, PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog